Po přibližně třiceti seminářích věnovaných legislativní úpravě dokumentů jsem se rozhodl téma Jak komunikovat s nebinárními osobami ze semináře vyřadit a ponechat mu pouze internetovou podobu. Do učebních materiálů jsem proto zařadil QR kód pro ty, kteří si budou chtít přečíst více.
Proč? Část účastníků seminářů odmítala představu, že osoba s mužskými biologickými znaky může deklarovat ženskou identitu a požadovat například vstup na dámské toalety. Jiní účastníci naopak upozorňovali na potřebu respektu k menšině osob, které se neidentifikují výhradně jako muž nebo žena. Proto je obsah prezentace uveden níže.
Považuji se za liberála. Neodsuzuji, že je někdo nebinární, a respektuji, že každý člověk má mít stejná práva, důstojnost a možnost žít podle vlastního přesvědčení. Za problematické však považuji situace, kdy se individuální identita dostává do konfliktu s právy, bezpečím nebo komfortem ostatních osob – například při užívání oddělených toalet, když muž, který se cítí býti ženou, se dožaduje vstupu na dámské toalety okamžik poté, co tam vstoupila má dcera.
Jak poznáte, že je někdo nebinární? V praxi se mohou objevit dvě situace:
- Slušně si o to řekne.
Před lety jsem svého klienta oslovil slovy „pane tajemníku“. Velmi klidným hlasem mi odpověděl: „Nevadilo by Vám, kdybyste mi říkal Míšo? Mám raději tuto verzi, která nedefinuje pohlaví.“ Odpověděl jsem: „Proč ne?“ Od té doby mu říkám Míšo, on mi říká Radime a máme velmi dobrý obchodní vztah. - Reaguje konfliktně.
V roce 2022 jsem jeden ze seminářů zahájil obvyklým oslovením „dámy a pánové“, což vyvolalo reakci v zadních řadách:
„No dovolte!“ ozval se účastník.
„Ano, co pro Vás mohu udělat?“ zeptal jsem se.
„Já nejsem žádný pán!“ namítl účastník s knírem.
„Řekl jsem ale ‚dámy a pánové‘,“ odpověděl jsem.
„Já nejsem ani žádná dáma!“ pokračoval účastník.
Jak říkám na seminářích: svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda druhého. Soukromá identita, osobní preference a způsob života jsou věcí každého člověka; ve veřejném prostoru je však vhodné zohledňovat také práva a komfort ostatních.
Mimochodem: jediný starosta v naší zemi, který byl zároveň Starostka, působil v Rychvaldu na severní Moravě. Jmenoval se Milan Starostka. V tomto případě tedy o budoucím povolání rozhodlo už příjmení.
Níže uvádím praktické ukázky z různých zemí:
Učitelka tance na prestižní pařížské vysoké škole dobrovolně skončila poté, co čelila kritice ze strany studentů. Těm vadilo, že je v hodinách oslovovala jako „ženy“ a „muže“.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/pariz-skola-sciences-po-ucitelka-tanec-vypoved.A221231_123937_zahranicni_bur
Další příklad pochází z Dolní Lhoty v okrese Ostrava-město. Autor dopisu v něm s nadsázkou uvádí, že se jeho pes identifikuje jako kočka.
Britští žáci mňoukají, identifikují se jako koně i Měsíc. Školy je brání
Podle uvedeného článku někteří žáci ve Velké Británii odpovídají učitelům mňoukáním nebo se identifikují jako zvířata. Text popisuje také přístup části škol, které podobné projevy neodsuzují a hledají způsob, jak s nimi zacházet.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/transgender-trans-deti-furries-skolstvi-ucitele-pronouns-identifikace-osobni-identita.A230621_123721_zahranicni_itimp
Z čistě jazykového hlediska je zřejmé, že podobné situace mohou vést k praktickým nedorozuměním. Pokud by například dítě při zkoušení na otázku „kolik je 2 × 3“ odpovědělo zvukem zvířete, nejde o odpověď, kterou lze bez dalšího považovat za věcně správnou.
V jednom severočeském městě popsala svou zkušenost jedna úřednice takto:
„Můj třináctiletý syn přišel ze školy domů, odhodil tašku a odešel do svého pokoje. Zavolala jsem na něj, aby si vynesl odpadky. Odpověděl mi, že nic vynášet nebude, protože je pejsek a pejsci odpadky nevynášejí. Nejprve jsem si myslela, že jde o sázku nebo špatný den, a nechala jsem to být. O hodinu později jsem ho zavolala, aby mi šel pomoci s večeří. Odpověděl, že je pejsek a pejsci s ničím nepomáhají. Odmítl umýt nádobí, odnést si aktovku i dělat úkoly. Odmítl zkrátka vše, o co jsem ho požádala. Měla jsem pocit, že s ním budu muset jít k psychologovi. Pak mi to došlo: pejsek přece nepotřebuje mobilní telefon, wi-fi ani televizi. K večeři pejsek nepotřebuje pizzu ani colu. Když přišel k večeři, našel na zemi misku s vodou. A pejsek byl v tu chvíli minulostí.“
Jak dodává MUDr. Kateřina Cajthamlová: „Většina pejsků se dá vycvičit v zájmu majitele…“
Letecké společnosti si uvědomily, že pokud nebinární osoby tvoří přibližně 1 % populace, jde celosvětově o desítky milionů potenciálních cestujících. Některé společnosti proto do formulářů pro check-in zařadily vedle oslovení Mr. a Ms. (pan a paní) také zkratku Mx. (Mix).
Americká společnost United Airlines šla ještě dále a začala používat také možnosti pro nespecifikované a nezveřejněné pohlaví.
Letecká společnost easyJet přestala používat oslovení „dámy a pánové“, aby na palubě zvolila genderově neutrální formulaci. Namísto toho používá oslovení „vážení cestující“.
Zdroj: https://zdopravy.cz/zadne-damy-a-panove-easyjet-zacne-cestujici-oslovovat-genderove-neutralne-39526/
Z Londýna pochází také ukázka toalet označených pro různé identity:
Z USA pochází další ukázka označení toalet s popisem, co vše lze za dveřmi dělat:
The Shubert Organization – americká divadelní společnost z New Yorku, která provozuje divadla, produkuje muzikály a činohry a prodává vstupenky na Broadwayi – přímo uvádí: „Genderová rozmanitost je zde vítána. Použijte prosím toaletu, která nejlépe odpovídá Vaší genderové identitě nebo jejímu vyjádření.“
Téma identity se v různých podobách objevuje také v humoristických materiálech pracujících se zvířecími motivy:
Následující příspěvek může na papíře působit vtipně, v reálné komunikaci však může vyvolat nežádoucí reakce:
Semafory na Trafalgarském náměstí v Londýně obsahují také symbol spojovaný s nebinární identitou. Podle humorného komentáře k fotografii se zde začaly tvořit fronty nebinárních osob, které odmítaly přejít na běžný signál.
Pozvánka na zastupitelstvo, která u STAROSTY doplňuje také ženský tvar STAROSTKA. Ptám se úředníků: „Vy nevíte, zda je muž, nebo žena? To tam nemůžete napsat správný tvar?!“ A reakce jednoho z účastníků semináře nenechala na sebe dlouho čekat, když poukázal na zkratku „v. r.“ a dodal: „On to teprve musí zjistit vlastní rukou…“
A co na to zákon?
„Debata o pohlavích je plná nedorozumění, protože se často směšují různé významy: vrozená danost biologického pohlaví není totéž co genderová identita. Pohlaví jsou opravdu jen dvě, ale identit jsou desítky.“ MUDr. Radim Uzel
Na jednom úřadě mají úředníka, kterého potkáte v 8 h na dámách, v 9 h na pánech, v 10 h ve společné kuchyňce, když se vyprazdňuje do dřezu s odůvodněním, že je rychlovarná konvice. Ne, to není vtip. A oni ho nevyhodí, protože je odborníkem ve své ZOZce na slovo vzatým.
To je to vynucování, o kterém mluvím. Tato bytost, ať si hraje na muže, ženu, konvici či jiné zvířátko za zdmi svého domu, ale ať tím neotravuje ostatní. Svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda toho dalšího.
Právě takové situace považuji za problematické. Respekt k identitě jednotlivce by neměl znamenat, že veřejná instituce rezignuje na pravidla, hygienické standardy, bezpečnost nebo práva ostatních osob.
Tuto část prezentace na semináři uzavírám dvěma závěry Ústavního soudu:
- „Na území České republiky se lidé dělí na ženy a muže,“ konstatoval Ústavní soud ve svém plenárním nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 ze dne 31.03.2022.. ÚS 2/20
- „Existenci mužů a žen bere na vědomí i ústavní pořádek. […] Je-li tedy ústavně akceptováno, a dokonce ústavním pořádkem předvídáno, že se lidé dělí na muže a ženy a že toto dělení má a má mít určité právní či praktické dopady […], pak se jeví logické, že stát zároveň informaci o pohlaví, tedy o tom, zda je člověk mužem, nebo ženou, v určité formě zaznamenává.“ II. ÚS 2460/19, nález Ústavního soudu ze dne 07.06.2022.
A i po tomto ujištění se v zasedačce ozve potrefená husa a řekne, že já jsem transfobní, tedy člověk, který nebinární osoby nejen nechápe a s konceptem nesouhlasí, ale zesměšňuje je, ponižuje, odmítá jejich důstojnost nebo jim upírá práva. Tito tvorové se cítí býti nad Ústavním soudem…
Jak postupovat v praxi? Při oslovování respektujeme preferenci dané osoby, pokud není v rozporu s právními předpisy, pravidly slušné komunikace a požadavkem na srozumitelnost a jazykovou správnost projevu. Pokud nás někdo požádá o oslovení „Míšo“, respektujeme to. Pokud někdo preferuje oslovení „Žirafko“, je to k zamyšlení.
U chybného tvaru funkce jsme často předpokládali obyčejnou chybu, například „František – místostarostka“, případně generické užití mužského rodu, například „Lenka – referent“. V době zvýšené citlivosti k otázkám identity je však vhodné věnovat označování osob větší pozornost, aby text nevyvolával zbytečná nedorozumění.
Pokud nemám informaci, že jsou na semináři přítomny nebinární osoby, použiji obvyklé oslovení „dámy a pánové“. Pokud tuto informaci mám, mohu zvolit neutrálnější formulaci. V češtině se nabízejí zejména dva postupy:
- Užití množného čísla přídavných jmen:
- místo „Dámy a pánové“ → „vážení přítomní“
- místo „Studenti a studentky“ → „vážení studující“
- místo „Vážení učitelé, milé učitelky“ → „vážení vyučující“
- Užití hromadného nebo středního rodu:
- místo „Milé posluchačky, vážení posluchači“ → „milé posluchačstvo“
- místo „Vážení úředníci, milé úřednice“ → „ctěné úřednictvo“
- místo „Vážení poslanci, milé poslankyně“ lze zvolit neutrálnější opis podle kontextu
Tvar „to poslanče“ se v debatách o nebinárním jazyce objevuje jako označení poslance nebinárního pohlaví.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/genderovy-lingvista-nebinarni-jazyk-cestina-divactvo-rozstrel-vit-kolek.A241030_214411_domaci_vov