O chybějící toleranci

ZAMYŠLENÍ PRVÉ

Během semináře – v průběhu vysvětlování látky – jsem si odkašlal do dlaně. Dva účastníci v první řadě se vyděšeně zaklonili, aby prodloužili vzdálenost mezi mnou a sebou, a nasadili si respirátory. Tak říkám: „Klid, jsem očkovaný a třikrát týdně testovaný. Určitě nemám covid.“ Úleva v očích byla viditelná a oni si respirátory zase sundali. Za to v druhé řadě se jiní dva účastníci zvedli a s komentářem, že nebudou v jedné místnosti s debilem, který podlehl fámám o covidu a nechal se očkovat, seminář opustili.

Ti lidé nerozporovali mou odbornost – oni rozporovali mé právo rozhodnout se, zda se nechám očkovat či nikoli.

ZAMYŠLENÍ DRUHÉ

Asi nic nepřineslo více hádek v rodinách a mezi přáteli nežli prezidentské volby. Maminka volí jednoho – tatínek chce druhého – spolu se neshodnou, ale ani nepřipustí, že ten druhý má právo se rozhodnout.

Že mi chodily fake news od mé 73leté matky, že bude mobilizace, že důchody budou o polovinu nižší, že bude válka, když vyhraje ten druhý kandidát, …, to bych ještě pochopil. Přeci jen si neumí na internetu ověřovat fakta. Ale že mi budou chodit fake news od mých vysokoškolsky vzdělaných klientů… to by mě ani ve snu nenapadlo. Kdykoli jsem jim v odpovědi zaslal odkaz na stránku, která onu poplašnou zprávu vysvětlovala jako falešnou, tak mě ještě obvinili, že jsem součástí komplotu.

ZAMYŠLENÍ TŘETÍ

Vzal jsem jednoho z klientů domova pro seniory na narozeninovou snídani k McDonald‘s. Nikdy tam nebyl, nikdy neochutnal hranolky nebo shake, natož hamburger. Byl nadšený! 😀 Vyprávěl mi o svém dětství, o druhé světové válce, o vpádu vojska, …, dokonce jsme zavzpomínali na hodiny ruštiny, která mě na základní škole neminula, a zarecitovali si: „Adin, dva, tri, čtyry, pjať, išol zajčik paguliat…“

Nenávistné pohledy okolo sedících konzumentů byly všeříkající. Nám to ale zprvu vůbec nedošlo – my jen vzpomínali. A teď si představte, že by na nás někdo zavolal policii, jak tomu bylo v tomto případě.

ZAMYŠLENÍ ČTVRTÉ

Pokud seberete 100 černých mravenců a 100 červených mravenců a dáte je do sklenice, nic se nestane. Ale pokud sklenicí zatřepete, mravenci se začnou navzájem napadat!

Červení budou věřit, že je černí napadli, zatímco černí budou věřit, že to byli rudí, kdo zaútočil, ačkoli skutečným nepřítelem je člověk, který zatřásl sklenicí!

To samé platí pro společnost… Než budeme bojovat mezi sebou, měli bychom si položit otázku, kdo zatřásl sklenicí!

Jaroslav Dušek

P. S. Jaroslav Dušek nezatřásl sklenicí (od něj je čtvrté zamyšlení převzato).