Nevyčerpatelné téma podpisů aneb kam s ním :-) Vpravo, vlevo, na střed? Od roku 2002 platí, že první řádky v dopisech neodsazujeme o žádných pět úhozů (ani tabulátor) a tedy ani podpis neodsazujeme. Podpis vložíme od levé svislice (pod pozdrav a razítko) tak, aby razítko nebylo podpisem zakryto, resp. aby podpis nebyl razítkem znehodnocen.
Podepisují-li dokument dvě osoby, pak se neuvádějí pod sebou (neděláme sandwich), ale vedle sebe v pořadí dle společenské významnosti:
- v pracovněprávních vztazích: nadřízený vlevo – podřízený vpravo
- v případě rovnosti: významnější vlevo – méně významný vpravo
V pracovněprávních vztazích je téma nadřízenosti/podřízenosti jednoduché, protože víme, kdo je tady šéf, ale jak je tomu u dokumentů, které podepisují dva sobě rovni, např. dva starostové dvou měst nebo jednatel firmy se starostou obce?
Nezáleží na velikosti obce ani pořadí smluvních stran v úvodu dokumentu. Starosta, jehož úřad dokument vyhotovil, se podepíše vpravo a dává tím najevo „pane kolego, jste pro mě důležitý obchodní partner, a proto Vám dávám přednost“. Takže ten, kdo vyhotovuje, dá svého nadřízeného doprava, a toho, pro koho dokument vyhotovuje, dá doleva.
Proč je osoba nadřízená nebo společensky významnější vždy vlevo a osoba podřízená vpravo? Má to logické vysvětlení, ačkoli od dob koviďátkových slýchávám na seminářích jedinou odpověď: vlevo, protože je to od srdce. Krásná, ač nesprávná, odpověď. Vlevo se podepisuje osoba významnější, protože čteme zleva doprava.
A ještě jedna věc: Akademický titul není součástí podpisu! Nejsme přeci tak ješitní! Podpis = grafické znázornění jména a příjmení (nikoli titulu). Parafa není podpis! Pokud má být dokument podepsán, trvejte na podpisu (ne na čmouze ze dvou písmen).
Více na trojmo akreditovaném semináři Současná legislativa a její dopad na úpravu dokumentů – etiketa a normy v písemném styku
P. S. Pozor na podvodníky, kteří školí ČSN 01 6910 neodborně a budou Vám tvrdit, že podpis může být vpravo, že první řádky stále odsazujeme, a do dopisů stále lze psát „Věc:“. A nejhorší jsou ti, kteří školí podle neexistující normy: