LÁSKA HORY PŘENÁŠÍ, ale nemusíte se zamilovat,
abyste dokázali věci, které jste dříve považovali za nemožné…
Krátká verze:
Jak jsem se dostal k pole dance? Začal jsem randit s ženou, která ho miluje.
(Pole dance není barový tanec u tyče, ale sportovní disciplína – gymnastika na tyči.)
Středně dlouhá verze:
1. Primárním cílem bylo poznat sport, který ona miluje, pochopit jeho kouzlo a náročnost a být jí tak blíž… překvapit ji… a v neposlední řadě společně trávit čas (ať už dováděním na tyči nebo pod tyčí :)
2. Pak mě ovládla zvědavost… Jak náročné je začít s novým sportem v tomhle věku? Zjistil jsem, že to je o obrovské vytrvalosti (ať už je člověk sebevíc otlučený a podřený od tyče) a trpělivosti (když desetkrát spadnete ze dvou metrů z tyče na záda a pojedenácté na ni vylezete s cílem to zkusit znova). A když dvanáctý pokus úspěšně dáte, dlouho ležíte pod tyčí s takovým zvláštním pocitem štěstí :)
3. Taky se mi zalíbila ta široká škála fyzikálních zákonů, které lze u pole dance uplatnit: odstředivá síla, tření, přilnavost, gravitace (a odolávání gravitaci), setrvačnost a taky zákon zvědavé kočky, která sedí pod tyčí a kouká na svého podnájemníka se všeříkajícím výrazem v očích: „BLB!“
4. Pak mě zajímalo, zda zvládnu držet s ní krok. Budu v životě flexibilní, abych se adaptoval na nové podněty a požadavky? Co když si vymyslí, abych jí snesl modré z nebe nebo černý písek z Bali, abych začal s tai-chi nebo se naučil ragú? Odpálkoval bych ji nebo bych pro nás udělal první/poslední? A udělala by ona pro mě stejně bláznivou věc, např. naučila by se zouk?
5. A taky mám rád výzvy 😊 Říct, že něco nejde, je snadné. Ale dokázat, že to jde, to je o úsilí a trpělivosti. A když něco chcete dělat pořádně, tak to může dost bolet. Bolelo. Byl to ten typ příjemné bolesti svalů a kloubů, kdy víte, že se sportu věnujete na 101 %.
6. V závěru: Bylo pozoruhodné pozorovat vlastní mysl i tělo. Po 3 týdnech trénování jsem se začal probouzet se závislostí. Aniž bych si dal ranní kávu, už jsem šel na rozcvičku a na tyč. Hned po ránu mi cvičení chybělo tak moc, že jsem ignoroval nutnost odpočinku po večerním tréninku. A to se přitom celý život řadím mezi líné tvory 😊
Dlouhá verze:
Když potkáte člověka, který vás nadchne tak moc, že s ním chcete strávit dalších 77 let, tak máte chuť se o něm dozvědět všechno a sdílet s ním jeho koníčky, ale také společně otevírat zatím neprozkoumané oblasti života.
Když jsem potkal slečnu Božskou, nastudoval jsem si legislativu, abych pochopil náplň její práce, udělal jsem si jazykový rozřazovací test, aby zjistil, zda jí budu během cesty kolem světa stačit, začal jsem poslouchat její oblíbenou rádiovou stanici, abych načerpal její styl a zjistil, zda při několikahodinové společné cestě autem na prodloužený víkend neumřeme v autě nudou z poslechu této stanice 😊 nechal se inspirovat pro ještě lepší třídění odpadu a začal odkládat i použitý olej (místo jeho vylévání do dřezu).
Pak mě zaujalo, že se věnuje pole dance… Spousta lidí řadí tanec u tyče mezi cosi, co patří do nočního klubu, ale jde o gymnastiku na tyči, tedy moderní taneční disciplínu (tyč je jen jiný druh sportovního náčiní). A řeknu vám… je to příjemné kardio cvičení, ale taky někdy pořádná makačka… Je to adrenalin, ale i nadšení, když se vám podaří nová figura.
Začal jsem o pole dance hodně číst. Pak jsem našel tohle úžasné bondovské video a zatoužil po párovém pole dance s ní.
Pokud se video nespustí, otevřete jej z odkazu https://youtu.be/D9Ig6a9UQ0o.
„Když ji miluješ, není co řešit…“
Mužský pole dance se od toho ženského dost liší. Žena na tyči má vypadat sexy, kdežto u muže jde o silové figury. A protože jsem Beran-perfekcionista, nechtěl jsem u tyče vypadat jako totální poleno, až mě slečná Božská vezme do studia v domnění, že mě naučí mou první figuru. A tak jsem si tajně zaplatil soukromé lekce u mistra republiky a domů koupil tyč. Ano, šílené 😃
„Kdo chce, hledá způsoby, a kdo nechce, ten hledá důvody.“
Vše probíhalo v režimu totálního utajení. Nikdo z mých přátel (ani moje BFF) netušil, proč trávím 2 hodiny denně cvičením (ať už šlo o fitko, pole dance studio nebo domácí trénink). Týdny jsem chodil potají na soukromé hodiny a motal se kolem tyče od různých posilovacích cviků, přes první spiny, až po lehce akrobatické prvky. Puchýře na rukou, modřiny, bolest v podkolenních jamkách a odřenou kůži jsem sváděl na posilování ve fitku a na své kočky toužící po boji, kdykoli jsem vytáhl z lednice šunku.
„Začal jsem s pole dance kvůli ní, ale pokračoval v něm kvůli sobě.“
Pro pobavení musím dodat, že mi velmi rychle mi došlo, že si těsně před tréninkem nemám krémovat své soustavně suché ruce 😊 Trenér zprvu nechápal, proč jezdím po tyči dolů stejně rychle jako hasiči při vyhlášení poplachu, a mně bylo trapné se přiznat, proč grip nefunguje 😃
Nevšední díky patří Romanu Gemrotovi, profesionálnímu trenérovi Pole Dance a mistru republiky pro rok 2018 v Pole Art (www.romangemrot.cz), nejen za trénink a cenné rady, ale také studiu One2one, kde jsme trénovali (www.one2onestudio.cz).
