Často na seminářích slýchávám otázky týkající se psaní adres. Přitom problematika to není nijak složitá. Platí, že v adrese nikdy nic nezvýrazňujeme tučně, kurzivou ani podtržením. Mezi PSČ a název místa určení patří 2 mezery. Název místa určení (adresní pošty) se píše velkými písmeny a nemá přesáhnout 15 znaků (bez PSČ).
Je-li jméno a příjmení příjemce uvedeno dříve než funkce a zaměstnavatel, příjemcem písemnosti je fyzická osoba (obálku může otevřít pouze Jan Novák).
Je-li na prvním místě uveden zaměstnavatel, příjemcem písemnosti je právnická osoba (obálku může otevřít podatelna nebo jiná oprávněná osoba, není-li v interní směrnici uvedeno pravidlo odlišné).
Je-li na prvním místě uveden název funkce, příjemcem písemnosti je právnická osoba – funkce spadá pod úřad nebo společnost, nemluvě o tom, že osoba na této pozici se může měnit, ale pozice zůstává (obálku může otevřít podatelna nebo jiná oprávněná osoba).
Jak je to ale v případě, kdy máme na prvním řádku uvedeno Jan a Marie Novákovi? V jakém pořadí budou uvedeni a proč? Často slýchávám, že klíčem bude:
- pohlaví (první bude žena)
- délka jména (kratší/delší – první bude Jan)
- abecední pořadí (první bude… kdoví)
- věk (mladší/starší)
- kdo víc bere
- kdo víc váží
Často slýchávám, že příjemcem písemnosti bude Jan, ale obálku otevře Marie. Správná odpověď zní: na pořadí nezáleží – oba manželé jsou si rovni, proto nezáleží na tom, kdo bude na obálce uveden první a kdo druhý.
A kdo je slečna? Co se „slečny“ týče, málokdy tušíme, kdo se skrývá za tímto označením. Často na seminářích slýchávám, že „slečna“ je:
- žena svobodná
- žena svobodná a bezdětná
- žena svobodná, bezdětná a nezadaná
Jak říká PhDr. Ladislav Špaček ve své Velké knize etikety: „Oslovení ´slečna´ si ponecháme jen pro velmi mladé dívky…“ Ženu, která dokončila studia, započala produktivní část života, ženu, která je nositelkou mateřství, oslovujeme „paní“. Nelze ani spojovat oslovení „slečna“ s funkcí (slečno tajemnice) nebo s titulem (slečno inženýrko).