Před lety jsem se setkával s jedním generálním ředitelem jedné obrovské státní instituce. Jednání to byla příjemná, korektní, velmi obohacující, ale ze zakázky nakonec nic nebylo. Nezanevřel jsem na něj a na Vánoce jsem mu vždy poslal PFko. Když byl pak NĚKÝM vyhozen a skončil na malinkatém úřadě jako referent, stejně jsem ho navštívil s dárkovým košem, abych mu zlepšil náladu. Věděl jsem, že pro mě nic nemůže udělat, přesto byl vždy potěšen z přání k Valentýnu, k Velikonocům i k N/novému roku.

Staré přísloví říká, že nahoru po kariérním žebříku ti nikdo nepomůže, ale na cestu dolů se najde spousta „dobrotivců“. Inu, dostat se nahoru je opravdu těžké – chce to píli, energii, odhodlání, cílevědomost a uvědomění si, že pád na hubu je taky pohybem kupředu. Jde jen o to zvednout se a jít dál. Ale ve výčtu chybí ještě jedna položka: úcta k lidem.

Krásné přísloví říká, že gentleman je člověk, který se chová slušně i k lidem, které nepotřebuje. Ale proč to vztahovat jen na gentlemany. Od malička mě učili, abych se choval k lidem tak, jak chci, aby se chovali oni ke mně. V životě jsem tak potkal řadu lidí, kteří se ke mně chovali slušně, když něco potřebovali, ale kteří se otočili zády, když už jsem jim nebyl k ničemu dobrý. Stejně tak jsem potkával lidi, ke kterým jsem se choval slušně, ale oni ke mně jako k tomu poslednímu. (A ruku na srdce: Stalo se mi, že jsem se nechoval hezky k lidem, kteří to mysleli se mnou dobře. Ale i to bylo pro mě ponaučení.)

Nedávno se onen referent dostal na Úřad vlády na místo onoho NĚKOHO, kdo ho tehdy vyrazil, a zastává tam funkci velkého zvířete (v pracovní smlouvě to má doslova napsáno: velký zvíře :) A hádejte, komu zavolal jako prvnímu, že ho chce vidět… Mé očekávání je jediné: vtrhnout do jeho kanceláře, zvolat KARMA JE ZDARMA a strávit příjemných 57 minut v jeho společnosti u šálku kávy se lžičkou lhostejno, zda z toho bude nějaká zakázka.

A proto dělejme dobré skutky:

  • jen tak zavolejte – mámě, dědovi, bráchovi – investujete svůj čas tedy to nejvíc, co v životě máte
  • sdílejte svou radost – co vás nadchlo, nakoplo, rozesmálo – inspirujte ostatní
  • dělejte věci nezištně – pusťte někoho sednout, dejte přednost mamince s dětmi na přechodu, přivolejte výtah staré paní

a to nejdůležitější

  • usmívejte se na sebe – usmívejte se na ostatní (u pokladny v supermarketu, na chodníku, na chodbě)

Úsměv je zvláštní, protože je levnější než elektřina a přitom dává mnohem více světla.

Radim