Lidé v dopisech často zapomínají v úvodu na oslovení (nahrazují ho tím neohrabaným DOBRÝ DEN) a v závěru na zdvořilý pozdrav (který nahrazují prostým S POZDRAVEM).
Pod dopisem vždy uvedeme pozdrav – jako zdvořilostní prvek. Výjimkou mohou být typicky úřední písemnosti, ve kterých by mohl text Udělujeme Vám pokutu… S přátelským pozdravem vyznít poněkud ironicky. Pokud dopis obsahuje oslovení, v jeho závěru bude obsažen také pozdrav.
Od dřívějších pozdravů Čest práci! Míru zdar! se dostáváme k těm neutrálním S pozdravem nebo stále zdvořilejším S přáním hezkého dne. Obzvláště v e-mailech.
V pátek přejeme S přáním hezkého víkendu. V pondělí – chcete-li úředníka pozlobit – S přáním pohodového zbytku pracovního týdne…
Čím méně formální vztah k příjemci máte, tím méně formální oslovení a pozdrav lze použít:
S přáním lukrativního/sympatického/čtyřlístkového dne/týdne/víkendu
S přáním pohodového večera/víkendu
S přáním co nejvzdálenějšího návratu z dovolené
S přáním betonové trpělivosti
Půvabný víkend přeje
Šťastné a veselé… dny nadcházející!
S přáním dne plného padesáti odstínů šedi
(S)mějte se!
S omluvou (a přáním lepších zítřků)
Poslední 3 roky se nám vracívá dříve archaický pozdrav S úctou. Není v praxi nic zdvořilejšího než S úctou nebo Ctěný pane/paní…
Ale i zde platí, že čeho je moc, toho je příliš, proto bychom měli s těmito nejvýznamnějšími projevy zdvořilosti kořenit jen čas od času, neb opakované používání s úctou ztrácí lesk, šmrnc a grácii…
Jak říká MUDr. Radim Uzel, na opačném konci pomyslného řetězu zdvořilosti je pak V povinné úctě…
Pozdrav se považuje za samostatný odstavec nebo může být součástí odstavce posledního. Začíná vždy od stejné svislice jako předcházející odstavec (kromě osobního dopisu).
Srdečně zdraví a zdraví přeje
Těším se na setkání s Vámi a srdečně zdravím
Zdraví zdravý a zdraví přející
S přáním bezchybných dnešků a dokonalých zítřků
Různé typy pozdravů nikdy nekombinujeme (pozdravy nedublujeme).
S pozdravem a v úctě
S pozdravem a přáním hezkého dne
Více se dozvíte na semináři Současná legislativa a její dopad na úpravu dokumentů – etiketa a normy v písemném styku
[1] Zdroj: MARTYNEK, Radim, Jiří PONDĚLÍČEK a Zuzana STOLARSKÁ. Písemná komunikace v praxi: úprava obchodních a úředních písemností v 21. století. Vydání první. Praha: 1. VOX, a. s., 2015. ISBN 978-80-87480-41-0.
Publikace k zakoupení na www.JakNaDopisy.cz