Tuhle větu slýchám mezi klienty často. A bojím se, že tohle by inteligentní člověk v životě neřekl. Ostatně na začátku tisíciletí mi totéž klienti říkali o internetu – měli z něj strach, báli se nahrazení v práci, nechtěli měnit návyky.
Pojďme si udělat krátký výlet na začátek tisíciletí:
Déjà vu: „Internet je zhouba lidstva. Já ho nikdy používat nebudu.“
Na začátku tohoto století bylo běžné slyšet:
- „Internet je pro flákače a úchyláky.“
- „Je to zhouba lidstva, kazí děti.“
- „Já to nikdy potřebovat nebudu.“
- „E-mail? To je zbytečné.“
Dnes? Internet je infrastruktura. Ne vymoženost. Je to elektřina moderní administrativy, podnikání i běžného života. A mnoho lidí, kteří tehdy tvrdili, že ho nikdy používat nebudou, ho dnes používají denně – často aniž by to tak vnímali (bankovnictví, navigace, objednávky, formuláře, komunikace). Některé záchody jsou připojené na wi-fi!
Pointa není, že „skeptici byli hloupí“. Pointa je, že podcenili, jak rychle se nástroj stane standardem – a jak výrazně změní tempo práce, dostupnost informací a očekávání okolí.
Proč věta „AI nepotřebuji“ míjí cíl
AI není medaile pro „chytřejší“. Je to nástroj na rutinu. Když někdo řekne „jsem inteligentní dost“, je to podobné, jako kdyby v roce 2002 řekl:
- „Jsem inteligentní dost, nepotřebuji vyhledávač – všechno si zjistím v knihovně.“
- „Jsem inteligentní dost, nepotřebuji e-mail – zavolám.“
- „Jsem inteligentní dost, nepotřebuji Word – napíšu to na stroji.“
Ano, jde to. Jenže otázka v praxi zní jinak: Kolik času to stojí? Kolik chyb se po cestě stane? A kolik energie spálíš na činnosti, které nejsou podstatou tvé práce?
AI (při rozumném použití) nekrade inteligenci. Vrací ji zpátky tam, kde má být: do rozhodování, empatie, vyjednávání, odpovědnosti a odborného úsudku.
Co AI reálně je (a co není)
AI není „druhé vědomí“ ani zázračný mozek. Je to systém, který umí:
- rychle zpracovat text, navrhnout strukturu, zjednodušit a přeformulovat,
- shrnout, porovnat, vytáhnout podstatné body,
- generovat varianty (textů, odpovědí, scénářů),
- pomoci s nápady a kontrolou konzistence.
A zároveň platí:
- AI se může mýlit (někdy suverénně). Stejně jako kolega v kanclu, stejně jako tajemník či starosta. Stejně jako poslanec či soudce.
- AI není autorita. Autorita jsi ty a tvoje organizace.
- AI nenese odpovědnost. Odpovědnost nese člověk.
Správné použití AI proto není „nechat to udělat za sebe“. Správné použití je:
- nechat AI udělat první hrubou práci
- a člověk dodá přesnost, kontext, cit a odpovědnost.
Kde AI typicky šetří čas (bez kouzel)
Největší přínos bývá v činnostech, které jsou „textové“, opakující se a žerou kapacitu:
- návrhy odpovědí na e-maily a dopisy (včetně tónu a srozumitelnosti),
- shrnutí dlouhých podkladů, zápisů, jednání,
- příprava osnovy dokumentu, směrnice, zprávy,
- kontrola srozumitelnosti pro veřejnost („přelož to z úředničtiny do češtiny“),
- příprava podkladů pro prezentaci, školení, komunikaci,
- tvorba FAQ a odpovědí pro web (včetně chatbotů),
- rychlé porovnání variant textu (verze stručná/lidská/formální).
Tohle nejsou „nadlidské“ věci. To jsou první dvě hodiny práce, které často děláš, než se dostaneš k tomu důležitému.
I tento článek vznikl tak, že jsem požádal AI, aby mi připravila osnovu dokumentu v reakci na tvrzení klienta „já AI nepotřebuji – já jsem inteligentní dost“. Hrubou práci odvedla AI – ale napsat článek, upravovat, kontrolovat tón a významy, to je už práce pro člověka.
Nejčastější omyl: lidé si pletou AI s autopilotem
Když někdo odmítá AI, často odmítá karikaturu: „AI mi bude říkat, co mám dělat, a ještě mě nahradí.“
Realita: Nejlepší výsledky vznikají, když AI používáš jako spolupracovníka juniora:
- je rychlý,
- občas se splete,
- potřebuje zadání,
- ale ušetří Ti špinavou práci.
AI stěží nahradí někoho, kdo ji umí využívat. AI spíše nahradí ty, kteří s ní pracovat neumí.
Stejně jako internet kdysi nezrušil potřebu myslet – jen dramaticky zrychlil přístup k informacím – AI nezruší potřebu odbornosti. Naopak: zvýší hodnotu těch, kdo umí zadat dobrý úkol, rozpoznat chybu, doplnit kontext a udělat správné rozhodnutí.
„Internetový moment“ AI: budeš ji používat, aniž si toho všimneš
Stejně jako se internet stal součástí všeho, AI se už teď potichu stává součástí:
- kancelářských balíků, vyhledávačů,
- zákaznické podpory, interních systémů,
- nástrojů pro psaní, kontrolu a překlad.
Mnoho lidí si bude myslet, že „AI nepoužívá“. Jenže budou používat služby, které ji mají uvnitř – podobně jako dnes „nepoužíváme internet“, když platíme kartou nebo vyplňujeme formulář.
Otázka tedy není zda. Otázka je: Budeš ji používat denně, vědomě, bezpečně a ve svůj prospěch – nebo náhodně a riskantně?
Praktický start bez magie: 7 dní, 3 úkoly
Pokud chceš AI vyzkoušet racionálně, ne ideologicky, dej tomu mini-pilot a každý den jí věnuj 10 minut:
1. Vezmi e-mail/dopis, který bys stejně psal → nech AI udělat návrh a zkrať ho o 30 %.
2. Vezmi delší text (podklady, zápis, metodiku) → nech AI udělat shrnutí „na 10 řádků + 5 bodů k rozhodnutí“.
3. Vezmi nejasný text pro veřejnost → nech AI přepsat do srozumitelné češtiny a zkontroluj význam.
Zásada: nic nekopírovat bez kontroly. AI je „první návrh“, ne podpis.
Závěr: Být inteligentní je přesně důvod proč AI používat
Inteligence není jen schopnost něco zvládnout. Inteligence je i schopnost:
- vybrat si správný nástroj,
- ušetřit si zbytečnou dřinu,
- snížit chybovost,
- soustředit energii na to, co je opravdu důležité.
Stejně jako internet kdysi nebyl „zbytečná hračka“, ale nový standard práce s informacemi, AI je nový standard práce s textem, strukturou a rutinou.
A úplně stejně jako tehdy: kdo ji pochopí dřív, nebude „chytřejší“. Bude jen rychlejší, klidnější a méně utahaný z administrativy.
Radim Martynek, lektor semináře Současná legislativa a její dopad na úpravu dokumentů – etiketa a normy v písemném styku
Zpracováno s pomocí AI (logicky)