Máte šéfa, který zadá úkol a za měsíc si vzpomene, že by jej mohl zkontrolovat? Nebo se setkáváte spíše s lidmi, kteří v pondělí v 10:07 zadají požadavek a v 10:09 kontrolují, zda je splněný? A možná, že jste šéfem a vůbec si neuvědomujete, jak Vás podřízení vnímají.
Jeden z mých obchodních partnerů [1] definoval 3 typy šéfů podle toho, jak spěchají na splnění úkolů:
Zácpa
Šéf-kliďas, který rozdá úkoly a s (naivní) důvěrou předpokládá, že budou splněny v termínu. Neorganizuje, nekontroluje, ale také se nediví, pokud splněny nejsou. Šéf-flegmatik, který hasí až vzniklý požár.
Stolice
Racionální člověk s racionální představou, co se stane, pokud úkol bude splněn (cukříček – jeden kus) a racionálnější vizí, co se odehraje, pokud splněn nebude (bič – opakovaně). Šéf-racionalista.
Průjem
Racionálně uvažující šéf, který očekává, že budou splněny všechny zadané úkoly včetně těch, které zadány nebyly, ale o kterých uvažoval a tajně doufal, že je zaměstnanec splní. Pošle-li šéf-průjem svého podřízeného pro kávu se dvěma mlíčky, půlkou kostky cukru a dvěma míchátky, očekává, že mu zaměstnanec kromě jmenované kávy, kterou objedná s požadavkem NETŘEPAT/ZAMÍCHAT, přinese také koblihu, středně osmaženou s višňovou náplní a kontakt na tu sexy servírku. Šéf (mnohdy snílek) s velkými vizemi neznalý slov TO NEJDE.
Proto je nutné – ne-li nezbytné – aby se zaměstnanci snažili pochopit své vedoucí. Správnou typologií svého nadřízeného (nebo svého stylu) dosáhneme zvýšení efektivity práce a lepší pohody na pracovišti.
[1] Zdroj: Zdeněk Polanský, www.redmoose.cz