Budeme-li čerpat ze dvou zdrojů, kdy jedním z nich budou Pravidla českého pravopisu z roku 1993 (dále jen PČP) a druhým norma ČSN 01 6910 z roku 2007 (dále jen ČSN; verze 2014 v některých kapitolách neodborně čerpá z PČP 1993), pak dojdeme k tomuto závěru:
Norma ČSN 2007 důsledně rozlišuje zkratky p. a pí, když stanovuje, že p. = pán a pí = paní. Podle PČP p. označuje jak pána, tak paní. První problém nastane, když se v nějakém dokumentu potkáme se zápisem p. Novák a začneme váhat, zda to je muž nebo žena, neb podle PČP může jít o oba.
Matriční zákon z roku 2001 umožnil ženám ponechat si nepřechýlený tvar příjmení, aniž by musely dokládat důvod svého rozhodnutí (viz článek). V tu chvíli si uvědomíme, že řešení popisované v PČP je archaické a neřešící problém moderního nepřechylování, kdežto ČSN náš problém řeší.
Doporučuji tedy směle a důsledně rozlišovat obě zkratky, aby se Vám nestalo, že tvora s označením p. Novák oslovíte pane Nováku. Mohla by se totiž urazit 😊
Co se akademického titulu inženýr týče, často slýchávám, že se zkracuje podle toho, jak je uveden na absolventově diplomu. Ve firmě byste se tak mohli potkat s několika málo inž., kteří budou následováni o něco větším počtem ing. (s malým) a obrovským počtem Ing. (s velkým). Pamatovat si, kdo má malé a kdo velké (i ve zkratce titulu) může být nad lidské síly.
I zde odmítneme tvrzení několika šílených jazykovědců a uvědomíme si, že žádnému absolventovi nebyla nikdy udělena zkratka inž./ing./Ing., popř. mgr./Mgr., ale všem těm absolventům byl udělen akademický titul inženýr/magistr, který lze zkracovat. A budeme-li se chtít domáknout, která zkratka je aktuálně správná, mrkneme do zákona o vysokých školách. Na zkratce uvedené v diplomu opravdu nezáleží a správně je Ing. a Mgr.