Uvědomuji si, kolik článků vzniká díky podnětům ze seminářů. Ani tento není výjimkou. Bylo to na semináři v jednom moravském městě, kdy jsem po jeho skončení byl napomenut jednou z účastnic, že si dělám z nebinárních lidí – tedy těch, kteří nejsou ani muž ani žena – srandu. A že jsem prý urazil polovinu účastníků. Inu, já to asi nebyl – to byl Ústavní soud, který se vyjadřoval k tomu, kolik je v ČR opravdu pohlaví.
John Stuart Mill, anglický filozof a empirik, napsal, že „svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého“, oslovím-li člověka „pane starosto“, nečekám, že mě seřve na tři doby, že on není žádný pan. Od mládí nám je vštěpováno, že jsou muži a ženy – je to historicky dáno.
Uvědomme si, že nebinární lidé nemají na čele napsáno „necítím se být mužem – ani ženou“ nebo „cítím se jako malá mořská víla“. Své pohlavní identity prožívejte, užívejte, ale neosočujte ostatní, že Vás oslovují tak, jak říká tradice, a pokud si přejete, aby Vás oslovovali jinak, slušně je o to poproste.
Na semináři jsme se naučili, že peněžní částky píšeme dohromady a s velkým počátečním písmenem. Krátce na to mě oslovil vedoucí odboru s tím, že kontaktoval správce softwaru generujícího rozhodnutí s požadavkem na úpravu peněžních částek psaných slovy, neb software generoval částky s mezerami a s malým počátečním písmenem. Jak to tedy je?
Ústav pro jazyk český říká: „Číslovky vyšších číselných řádů píšeme dohromady pouze v malém počtu specifických případů (např. na pokladních složenkách), a to z bezpečnostních důvodů. Všude jinde bychom měli psát osmdesát pět milionů sto třicet pět tisíc korun českých. Pro psaní velkého písmene zde není žádný důvod, dokonce by to bylo i proti obecným zásadám pro psaní velkých písmen.“
Uvedené tvrzení je jen polopravdivé, neb nezohledňuje bezpečností prvky. V dokumentech neformální povahy píšeme peněžní částky opravdu zvlášť, např. Ztratil jsem dvacet pět korun. V dokumentech formální povahy, kdy peněžní částku vypisujeme – nad rámec číselného uvedení – také slovy, píšeme hodnotu vždy dohromady z bezpečnostních důvodů, a to nejen na složenkách. Jde o všechny dokumenty, kde je nutné z bezpečnostních důvodů zaručit, že částka psána číslicemi nebude upravena jako v příkladu níže. Ostatně: Proč vlastně píšeme částky slovy?? No – z bezpečnostních důvodů.
A proč psát velké počáteční písmeno? Ze stejného důvodu… Je garancí toho, že nikdo k částce nedopíše nežádoucí údaj jako na obrázku níže.
Správce softwaru mě kontaktoval, abych mu vysvětlil, proč učíme zápis částek slovy tak, jak je uvádí odborné publikace od dávnověku, a vysvětlil mi, že v dokumentech generovaných jejich softwarem k pozměnění údajů dojít nemůže. Celou reakci najdete pod článkem.
Resumé:
V dokumentech generovaných specializovaným softwarem ponechte zápis peněžních částek tak, jak jej navrhuje správce softwaru. V dokumentech, které sami v MS Word vytváříte, pište částku slovy vždy dohromady a s velkým počátečním písmenem, aby nedošlo ke zfalšování údaje.
Radim Martynek, autor revize normy ČSN 01 6910 a účastník připomínkových řízení k ČSN, autor odborné publikace Písemná komunikace v praxi, dealer skvělé nálady a céček
Líbí se Vám článek? Kupte autorovi kafe :-)
Reakce správce softwaru:
„Originál námi generovaného dokumentu je digitální. Je založen ve spisové službě správního orgánu. Jakýkoli zásah do digitálního originálu je logovaný, tedy i pokud by nakrásně někdo naboural systém správního orgánu a zasáhl do podoby originálu, propíše se to do logu a s pravděpodobností hraničící s jistotou takový zásah také zneplatní digitální podpis a časové razítko na dokumentu.
Když je pak dokument odesílán, spisová služba navíc zaznamenává, jaká byla obsahová podoba dokumentu v momentu jeho odeslání.
Bavíme se při využití našeho softwaru, podotýkám, výhradně o výzvách na určené částky, příkazech, rozhodnutích, popř. o rozhodnutích o pořádkové pokutě.
Prostě neexistuje možnost, aby se adresát „vylhal“ z výše vyměřené pokuty, kterou náš systém navíc, zároveň s tvorbou dokumentu, zakládá také do softwaru spravujícího ekonomiku. Ani naprostá destrukce souboru jako takového ve spisové službě tak v důsledku neznamená, že pokud by dotyčný přišel zaplatit s falšovaným rozhodnutím na pokladnu správního orgánu, že by nesprávná platba byla akceptována, neboť skrze existenci předpisu v ekonomice by se začalo hledat ve spisové službě, kde, pokud by se nedohledalo, stále lze dohledat v našem softwaru logovaný záznam o prováděných úkonech.
Mimochodem, při využití našeho softwaru starost o možnou nejednotnost vyměřené pokuty a jejího slovního vyjádření prakticky odpadá, neboť jak jsem již dříve uvedl, vyjádření částky slovy tvoří algoritmus na základě referentem či úřadem vybrané částky vyjádřené číselně.
Troufám si proto tvrdit, že pravděpodobnost úspěchu při falšování námi tvořeného digitálního dokumentu (i vlivem toho, že jeho tvorba je provázána napříč třemi systémy) se nekonečně blíží nule. Mimochodem, pokus o to jsme řešili – a velmi snadno s úspěchem vyřešili – relativně nedávno u jednoho našeho klienta.
Bude nepochybně fér z mé strany také uznat, že i já si z naší disputace mnohé odnesu. Předně tedy závěr o tom, že mnohde – tam, kde psaní částky slovy bezpečnostní funkci plní – je naopak záhodno mít na zřeteli, že je-li právě bezpečnost smyslem určité úpravy, pak je smysluplné jí učinit zadost i přes případný rozpor s normou, jež má technicky vzato spíše doporučující charakter.“