Ne, v nadpise není chyba. Jde jen o jakousi lidovou tvořivost některých šéfů :-) Velmi často mi chodí od absolventů našich seminářů zajímavé dotazy, které i mně rozšiřují obzory stran toho, co úředníky trápí.
Dotaz:
Připravuji novou úpravu metodických pokynů, kde byla v obecné rovině na několika místech zmíněna funkce ředitele školy (ve významu: všichni ředitelé a ředitelky v ČR). Můj šéf trvá na tom, aby bylo nově uváděno ředitele/ky. Můj dotaz je, zda není vhodnější ředitele/-ky?
Odpověď:
Nabízí se dvojí řešení:
- Vůbec ženskou koncovku neuvádět – uvést jen ředitel.
Generické maskulinum, tedy užívání mužského rodu pro souhrnné označení mužů i žen, je jazykově správné. Pokud na gymnáziu pracuje 50 učitelů, je zřejmé, že tam pracují muži i ženy. Pokud bychom řekli, že na gymnáziu pracuje 50 učitelek, žádní mužové mezi pedagogy nepracují.
Ženský tvar se povinně použije tehdy, je-li přítomno jméno konkrétního člověka, např. na vizitce, v e-mailu, v dopise, na cedulce před kanceláří, … Kupříkladu Vy níže uvádíte své jméno a příjmení, z nichž je zřejmé, že jste žena. Přesto máte uveden mužský tvar, ačkoli tvar radová je jazykově správný. Pokud tedy hovoříme v obecné rovině o řediteli školy, máme na mysli jak muže, tak ženy, a proto nemusíme za lomítkem uvádět ženskou variantu.
Analogicky legislativa používá generické maskulinum: Ústava ČR uvádí pouze tvary ministr, prezident, ačkoli je zřejmé, že tyto funkce může zastávat také žena. Zákon o vysokých školách uvádí pouze mužské funkce inženýr, doktor, magistr, ačkoli mezi absolventy jsou také ženy.
- Uvést celé znění: ředitele/ředitelky.
Závěrem:
Tvar ředitele/ky doporučuji používat v textech neformální povahy. Chce-li být šéf hyperkorektní, nechť vypíše obě funkce celým slovem (varianta 2). Ve spojení ředitele/ky může na některé ženy působit označení ky jako dehonestující. Podobně neoznačujeme ani další povolání: úředník/ice, strážník/ice, chirurg/yně, host/ka, tajemníci/ce, magistři/ry, fyzik/čka, chemik/čka, …