Dneska jsem v nemocnici potkal Rubeuse Hagrida, kterého znáte jako jednu z postav ze série knih o Harrym Potterovi napsaných J. K. Rowlingovou. Ale o tom až za chvíli.
Když se zeptáte Googlu, proč darovat krev, dozvíte se, že získáte:
- dobrý pocit z toho, že pomáháte zachraňovat lidské životy
- pracovní volno s náhradou mzdy v den odběru
- snížení základu daně z příjmu o 3.000 Kč za každý odběr krve
- benefity v hodnotě několika tisíc korun od své pojišťovny
- nadto vstupujete do léčby nemocného a umožňujete tak zachránit ohrožený život
Můj otec, kterého jsem kvůli jeho brzkému skonu nikdy nepoznal, byl držitelem plakety prof. MUDr. Jana Janského za opakované darování krve. Měl to být můj vzor… Přesto jsem své mamce, která mě v mých 15 letech požádala o darování krve, když šla na operaci, odmítl krev dát. Zpět v čase, abych se mohl tehdy rozhodnout jinak, se nevrátím, ale aspoň mohu dnes pomoci těm, kteří to potřebují.
Sem tam mi rupne v kebuli a udělám něco, co bych ještě před týdnem považoval za totální šílenost (jako před lety, když jsem poprvé vylezl na skálu). Proto jsem se ze dne na noc rozhodl jít ve šlépějích svého otce a pomoci někomu, kdo to potřebuje. Objednal jsem se na odběr do nedaleké nemocnice, vyplnil dlouhý dotazník, nechal si vzít trochu krve na testy, šel na vyšetření k lékaři, který vypadal jako Hagrid, jen mu bylo 30 a dělal doktora ve špitále, a pak si mě zavolali na sál, aby mě během 4 minut a 65 sekund zbavili 4 dcl a 65 ml krve.
(Taky na Vás zápis 4 dcl a 65 ml působí děsivěji než zápis 465 ml? Zápis času je jen fór :-)
Proč jsem tehdy nepomohl mamce a nedaroval jí krev na její operaci? Byl to strach z odebírání krve způsobený nulovou informovaností o průběhu. Dnes jsou díky internetu informace dostupnější: www.prodarce.cz/darcovstvi/.